Průzkumné práce

Cílem průzkumu je:

  • zjištění a určení původu kontaminace
  • zjištění a určení prostoru kontaminace v době průzkumu
  • určit vztah kontaminace/znečištění k potenciálně ohroženým subjektům a objektům
  • určit dynamiku pohybu znečištění v prostoru a čase
  • určit kontaminanty a jejich formy
  • dle kvantifikace znečištění zpracovat bilanci kontaminantů

Cílem průzkumu je také stanovit podmínky transportu znečištění.

V této fázi průzkumu je třeba určit mobilitu kontaminantů a stav prostředí, ve kterém se kontaminace nachází:

  • určení transportních charakteristik kontaminantů a transportních médií (např. koeficient filtrace, součinitel propustnosti apod.)
  • určení přítomnosti samostatné fáze kontaminantů (např. organických kapalin lehčích nebo těžších než voda

 

  • určení charakteristik prostředí, v němž probíhá transport znečištění (např. zrnitostní složení, petrografie, apod.)

 

Základní požadavky na vstupní údaje jsou dány jednotlivými kategoriemi prozkoumanosti, které stanoví rozsah a podrobnost výstupů:

Kategorie prozkoumanosti znečištění horninového prostředí:

D – Archívní rešerše (základ všech průzkumných prací)
C – Předběžný průzkum (např. pro účely ekologického auditu)
B – Podrobný průzkum (např. pro analýzu rizik a přípravu projektu sanace)
A – Sanační průzkum – monitoring (sanační monitoring)
Doplňkový průzkum (pro ověření všech etap průzkumu či postsanační monitoring)

Pro rizikovou analýzu je obvyklé použít průzkumné práce kategorie C a vyšší. Průzkumné práce kategorie C jsou použity jen v odůvodněných případech. Tímto pravidlem se předchází dodatečným zjištěním o kontaminaci a následně by mělo vést k finančním úsporám.

ARCHIVNÍ REŠERŠE (KATEGORIE D)

Zkoumají se veškeré dostupné archivní podklady k lokalitě, o uniklých nebo deponovaných škodlivých látkách.
Zhodnocení stupně závažnosti znečištění lokality se v etapě archivní rešerše vyhodnocuje z dostupných dat a terénní rekognoskace.

Cílem etapy archivní rešerše je:

  • zhodnocení podkladových materiálů,
  • identifikace potenciálních kontaminantů,
  • lokalizace pravděpodobných ohnisek znečištění,
  • posouzení možnosti kontaminace horninového prostředí,
  • posouzení možných směrů šíření znečištění a možnosti negativního ovlivnění okolí,
  • identifikace potenciálně ohrožených příjemců znečištění a posouzení závažnosti jejich ohrožení.

Podklady:

  • podrobné mapy,
  • odborné publikace,
  • dostupné zprávy o provedených IG (inženýrskogeologických průzkumech) a HG (hydrogeologických průzkumech) průzkumech,
  • dostupné zprávy o provedených sanacích (např. v archívu Geofondu),
  • rozhodnutí orgánů státní zprávy,
  • údaje o povodí,
  • údaje o současném a budoucím využití území dle příslušné územně plánovací dokumentace, atd.,
  • terénní rekognoskace – konfrontace údajů z podkladových materiálů a reality (morfologie terénu, zastavěnost území, hydrogeologické objekty, stav potenciálně ohrožených objektů.

Výstup archivní rešerše:

Závěrečná zpráva posuzující území na základě reinterpretace archivních údajů s údajem míry nejistoty prezentovaných údajů.

PŘEDBĚŽNÝ PRŮZKUM (KATEGORIE C)

Provede se základní průzkum lokality, používá se v případě, pokud nebyly provedeny terénní práce související s průzkumem znečištění.

Cílem etapy předběžného průzkumu je:

  • ověření kontaminace horninového prostředí,
  • získání podkladů pro rozhodování, zda je třeba lokalitu, podrobit další etapě podrobnějšího průzkumu,
  • výsledky této kategorie průzkumu mohou být například využity pro přípravu tzv. ekologického auditu,
  • zhodnocení podkladových materiálů (rešeršní materiály),
  • identifikace kontaminantů v jednotlivých složkách horninového prostředí,
  • lokalizace zdrojů a ohnisek znečištění, posouzení, zda skončila dotace polutantů,
  • stanovení míry a rozsahu kontaminace horninového prostředí,
  • odhad závažnosti kontaminace z hlediska rizik pro uživatele lokality,
  • stanovení potenciálu nesaturované zóny jako sekundárního zdroje kontaminace podzemních či povrchových vod.

Výstup předběžného průzkumu:

závěrečná zpráva obsahující ověřené údaje o charakteru nesaturované a saturované zóny (případně o kontaminovaných stavebních konstrukcích), charakteru kontaminantů, rozsahu znečištění jednotlivých složek horninového prostředí a jeho orientační bilanci. Musí být upřesněn koncepční model potenciálních dopadů zkoumaného znečištění tak, aby mohlo být znečištění posouzeno s ohledem na možné ohrožení okolí. Tento typ průzkumu nemusí končit výkazem výměr, resp. „slepým rozpočtem“ pro zpracování projektu sanace. V závěru zprávy o provedení předběžného průzkumu musí být popsány nejistoty a omezení.

PODROBNÝ PRŮZKUM (KATEGORIE B)

Podrobný průzkum znečištění vždy navazuje na předchozí průzkum a obvykle se využívá pro analýzu rizik nebo pro přípravu projektu sanace. Zahrnuje veškeré práce, které jsou nezbytně třeba pro detailní popis lokality z hlediska ohraničení kontaminace a jejího šíření.

Cíl podrobného průzkumu:

  • detailní charakterizace kontaminace:
  • kvantitativní a kvalitativní parametry všech kontaminantů,
  • časoprostorový vývoj znečištění a jeho změny, tedy i přirozené atenuační pochody,
  • interpretace zjištěných dat,
  • podrobná konturace znečištění (včetně hloubkového dosahu) a jeho podrobná bilance,
  • zjištění a doložení výskytu polutantů ve volné fázi,
  • prostorové zmapování ohniska kontaminace, definování pozaďových hodnot,
  • ověření okraje celého kontaminačního mraku,
  • statistické zhodnocení koncentrace polutantů v jednotlivých složkách horninového prostředí a in situ ověřeny fyzikálně chemické charakteristiky důležité pro migraci znečištění,
  • další parametry, které mohou být důležité pro volbu a projektování případné sanace (např. radioaktivita, atd.),
  • verifikace detailních směrů proudění podzemní vody a přibližné stanovení rychlosti šíření polutantů,
  • detailní charakter horninového prostředí.

Výstup podrobného průzkumu:

výsledkem podrobného průzkumu je závěrečná zpráva, která obsahuje ověřené údaje o charakteru nesaturované a saturované zóny (případně o kontaminaci staveb), charakteru kontaminantů, jejich prostorovém rozšíření a časovém vývoji.
Hlavním cílem je podrobná bilance znečištění, jeho detailní prostorové definování a určení jeho mobility.
V závěru zprávy o provedení podrobného průzkumu musí být uvedeny nejistoty a časová platnost závěrů.

SANAČNÍ PRŮZKUM – MONITORING (KATEGORIE A)

Sanační průzkum, resp. monitoring, slouží především k řízení sanačních prací, k dokumentaci jejich vývoje a prognózy, popř. k optimalizaci či změně koncepce sanačního zásahu. Skutečně odstraněné množství polutantů z jednotlivých znečištěných složek horninového prostředí je porovnáváno s výkazem výměr, popř. s bilancí polutantů, podle nichž byl zpracován prováděcí projekt sanace.

Cíle sanačního průzkumu:

  • v průběhu dlouhodobých sanačních prací, trvajících i řadu let, jsou povinně zpracovávány dílčí a etapové zprávy,
  • povinnou součástí všech těchto dílčích a etapových zpráv musí být bilance odstraňovaného kontaminantu a posouzení účinnosti sanační technologie.

Výstup sanačního průzkumu:

  • doložení efektivnosti sanačních prací, zahrnující úplnou konturaci sanovaného znečištění, prostorové rozložení koncentrací významných polutantů a jejich známých transformačních a rozkladných produktů ve všech dotčených složkách horninového prostředí,
  • popis fyzikálně chemických charakteristik kontaminantů a jejich ekotoxického působení,
  • popis časového vývoje sanace znečištění. Minimální počet odebraných vzorků pro tuto kategorii prozkoumanosti je 20 ročně (záleží na rozsahu sanace) a minimální počet hydrogeologických objektů pro tuto kategorii prozkoumanosti v případě sanace podzemní vody je 5 (z toho minimálně 1 objekt na odtoku podzemních vod ze sanované lokality),
  • bilance znečišťujících látek zahrnující kvantitativní bilanci znečišťujících látek ve všech složkách horninového prostředí (nesaturovaná i saturovaná zóna),
  • výskyt polutantů ve fázi a její kvantifikace,
  • stanovení nejvíce kontaminovaných částí horninového prostředí, včetně kvantifikace polutantů v nich obsažených,
  • v případě sanace způsobem odtěžení je naprosto nezbytná dokumentace zbytkového znečištění ve stěnách a dně výkopu,
  • závěrečné vzorkování po těžbě kontaminovaných zemin před zasypáním výkopu inertním materiálem musí být provedeno nejen sanující organizací, ale i supervizorem.

DOPLŇKOVÝ PRŮZKUM

Doplňkový průzkum znečištění vždy navazuje na provedený předchozí podrobný nebo sanační průzkum,slouží zejména k objasnění možných nehomogenit a nepřijatelných nepředpokládaných odchylek zjištěných při sanačním průzkumu.
Lze jej použít i k ověření výsledků předchozích prací a k doložení, resp. ověření časového vývoje kontaminace.
V případě tzv. postsanačního monitoringu se jedná o práce, které kontrolují a dokládají kvalitu, resp. trvalost výsledků dosažených při sanaci (např. dokumentace a sledování tzv. zbytkového znečištění). Jeho rozsah se řídí pravidly pro předběžný průzkum v kategorii C.
Veškeré další typy doplňkových průzkumů se řídí pravidly pro tu kategorii prozkoumanosti, kterou doplňují.

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO VZORKOVÁNÍ

Zvolený postup vzorkování a způsob jeho provedení zásadně ovlivňuje celkové výsledky všech na ně navazujících prací včetně vyhodnocení.
Pravidla:

  • při vzorkování v rámci řešeného úkolu se postupuje podle předem připraveného plánu odběrů, který vychází z projektu prací,
  • plán odběru se zpracovává s ohledem na ustanovení ČSN 75051 (ISO 5667) část 1,
  • pokud jsou dostupné minimální informace o lokalitě, postupuje se v etapách od pravděpodobných ohnisek k okrajům kontaminačního mraku. Pokud již informace o kontaminaci existují, je naopak vhodnější postupovat v jednotlivých etapách vzorkování od vzorků méně znečištěných k více znečištěným,
  • při odběrech vzorků je nutné vést dokumentaci,
  • při odběru je nezbytné důsledně zachovávat čistotu veškerých pomůcek (vzorkovačů, šňůr, nálevek, lopatek a nožů k odběru zemin, rukavic apod.), aby nemohlo dojít ke kontaminaci dalších vzorků. Vyvarovat se při transportu vzorků do laboratoří převozu vzorků společně s dalšími potenciálními zdroji znečištění,
  • používat základní ochranné pomůcky a dbát základních hygienických pravidel a pravidel BOZP,
  • vzorky matric s obsahem těkavých kontaminantů jsou neprodleně dopraveny k analýze. Přitom je nutno počínat si tak, aby nedošlo ke změnám kvalitativních či kvantitativních vlastností vzorku,
  • objem vzorku musí odpovídat požadovanému množství či kvalitě analýz, při nejasnostech je třeba konzultovat způsob odběru s laboratoří,
  • vzorky evidentně kontaminované (organolepticky, vizuálně) je nezbytné ukládat odděleně od ostatních vzorků.

ODBĚR VZORKŮ ZEMIN A HORNIN
ODBĚR VZORKŮ KALŮ A SEDIMENTŮ
ODBĚRY VZORKŮ VOD
ODBĚRY VZORKŮ ODPADŮ
ODBĚRY VZORKŮ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

  Analýza rizik | Analýza rizik - průzkumné práce | Analýza rizik - hodnocení |Analýza rizik - kontakt