Analýza rizika

Riziková analýza kontaminovaného území:

slouží obecně pro stanovení rozsahu a míry současné kontaminace horninového prostředí a podzemní vody a návazně pro stanovení rizika působení kontaminace na jednotlivé složky životního prostředí s důrazem buď na člověka jako koncový článek potravinového řetězce nebo na jednotlivé složky životního prostředí.

 Cílem analýzy rizik je

• komplexně popsat existující a reálná potenciální rizika, která plynou z existence znečištění životního prostředí a
• na základě posouzení jejich závažnosti stanovit nápravná opatření, resp. strategii řízení rizika.

Důležitým kritériem posuzování rizik kontaminovaného území je posouzení existujícího, předpokládaného nebo možného způsobu využití kontaminované lokality a území v dosahu migrace kontaminace a vlivů kontaminace.

Pro využití území v souladu s územním plánem je v závěru analýzy rizika návrh cílových parametrů.
Navrhované cílové parametry jsou podloženy reálnou možností jejich dosažení a vzata v úvahu hlediska technická, legislativní, časová i finanční.

Analýza rizik vychází ze známých či ověřených skutečností, má proto časově omezenou platnost. Vstupními informacemi ke zpracování analýzy rizik jsou využity stávající materiály o stavu ekologické zátěže, dostupná archivní dokumentace, využívá se odborná literatura, výsledky laboratorních vzorků.

Analýza rizik sestává obvykle těchto částí:

• průzkum stavu znečištění území
• hodnocení zdravotních rizik a rizik pro jednotlivé složky životního prostředí vyplývajících z tohoto znečištění
• návrh cílů a cílových parametrů nápravného opatření a způsobu prokázání jejich dosažení včetně návrhu postsanačního monitoringu
• návrh nápravných opatření nebo srovnání alternativních postupů omezování či eliminace rizik, popř. návrh na zpracování studie proveditelnosti
• odhad finančních nákladů a časové náročnosti doporučených variant nápravných opatření (analýza poměru vynaložených prostředků k míře snížení rizik)

Nezbytnou součástí analýzy rizika kontaminovaného území je:

• identifikace zdrojů rizika, jejich klasifikace,
• určení priorit různých druhů rizika,
• analýza příčin a následků,
• hodnocení rizika.

Takováto analýza rizik pak poskytuje možnost přijímat opatření k předcházení vzniku nebo omezení důsledků mimořádných událostí. Oblast přijímání preventivních či nápravných opatření úzce souvisí s řízením rizik. Prioritou v tomto procesu je identifikace rizik. Nedokážeme-li riziko identifikovat, nejsme schopni jej analyzovat a účinně se proti němu bránit.

Způsobilost ke zpracování analýzy rizik kontaminovaného území

Veškeré práce spojené se zpracováním analýzy rizika kontaminovaného území jsou spojeny s geologickými pracemi. Jsou proto projektovány, řízeny a vyhodnocovány odborně způsobilou osobou, která odpovídá za správnost, kvalitu použitých průzkumných a vzorkovacích metod, za subdodavatelské práce a za komplexnost zpracování a vyhodnocení výsledků.

Projektování analýzy rizik

Komplexnost zpracování analýzy rizik předpokládá:

• Dostatečnou a aktuální prozkoumanost území
• Znalost transportních cest pro šíření kontaminace mimo původní ohniska znečištění
• Zpracování předběžného koncepčního modelu kontaminovaného území

Koncepční model analýzy rizika zahrnuje:

• Výčet jednotlivých ohnisek kontaminace (vody, zeminy, sedimenty, pohřbené materiály, stavební konstrukce, skládky, deponie, výsypky, haldy, odkaliště, laguny)
• Výčet primárních zdrojů znečištění, které unikají, případně unikaly, nebo mohly unikat do životního prostředí
• Základní charakteristiky závadných látek z hlediska toxikologie a interakcí v životním prostředí včetně procesů přirozené atenuace
• Reálné transportní cesty, kterými se ze zdrojů znečištění šíří jednotlivé znečišťující látky, skupiny látek

Výčet příjemců rizik

• skupiny obyvatel s možnými scénáři expozice,
• skupiny ohrožených složek životního prostředí, ekosystémů, stanovišť se vzácnými druhy,
• zdroje vod a povrchových toků a nádrží, přírodních léčivých zdrojů a relevantních ochranných pásem v potenciálním dosahu kontaminace

Koncepční model definuje předpokládané expoziční cesty (zdroj znečištění, transportní cesta a scénář expozice příjemce rizik) a je základem dobře zpracované analýzy rizik.

 
Pro vypracování analýzy rizika je daný postup daný Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí č.12/2005.

Závazná osnova závěrečné zprávy analýzy rizik

ÚVOD ÚDAJE O ÚZEMÍ Všeobecné údaje Geografické vymezení území Stávající a plánované využití území Základní charakterizace obydlenosti území Majetkoprávní vztahy Přírodní poměry zájmového území Geomorfologické a klimatické poměry Geologické poměry Hydrogeologické poměry Hydrologické poměry Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě	HODNOCENÍ RIZIKA Identifikace rizik Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů Základní charakteristika příjemců rizik Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) Hodnocení zdravotních rizik Hodnocení expozice Odhad zdravotních rizik Hodnocení ekologických rizik Shrnutí celkového rizika Omezení a nejistoty
PRŮZKUMNÉ PRÁCE Dosavadní prozkoumanost území Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě Přehled zdrojů znečištění Vytypování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Předběžný koncepční model znečištění Aktuální průzkumné práce Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Výsledky průzkumných prací Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění Posouzení šíření znečištění Šíření znečištění v nesaturované zóně Šíření znečištění v saturované zóně Šíření znečištění povrchovými vodami Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace Shrnutí šíření a vývoje znečištění Omezení a nejistoty	DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Doporučení cílových parametrů nápravných opatření   ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Použitá literatura Přehled použitých zkratek Seznam příloh

 

Slovníček

Kvalitativní analýza je analýza, která používá kvalitativní odhad rizika určité události, je to nečíselný popis, kde je identifikován a popsán zdroj rizik, relativní ocenění závažnosti zdrojů rizik, identifikace, sestavení a popisu scénářů případných havárií.

Semikvantitativní analýza jsou kvalitativní škály doplněny hodnotami. Cílem je vytvořit škály, které jsou podrobnější, než může obvykle poskytnout kvalitativní analýza. Cílem není navrhnout realistické hodnoty pro popis rizik, jak se o to pokouší kvantitativní analýza. Protože však číselná hodnota přiřazená každé vlastnosti nemusí vyjadřovat přesný poměr ke skutečné velikosti následků nebo pravděpodobnosti, tyto hodnoty by se měly vyskytovat pouze ve vzorcích, které respektují omezení zavedených stupnic.

Užití semikvantitativní analýzy je třeba věnovat zvláštní pozornost, protože vybraná čísla nemusejí správně popisovat skutečnost, což může vést k nesrovnalostem nebo k neobvyklým či nesprávným výsledkům. Semikvantitativní analýza nemusí správně rozlišovat rozdíly mezi riziky, zejména když následky nebo pravděpodobnosti událostí jsou mimořádné.

Kvantitativní analýza je analýza, která používá systematický postup číselného vyjádření očekávané četnosti a následků potenciálních havárií spojených se zařízením nebo provozem, založený na inženýrském odhadu, vyhodnocení a matematických metodách. Obvykle se skládá z:

• identifikace a popisu možných nebezpečných událostí (scénářů havárií) a jejich možných konečných stavů pro identifikované zdroje rizik,
• odhadu pravděpodobnosti výskytu každého možného konečného stavu každé nebezpečné události,
• výpočtu následků každého možného konečného stavu případné každé nebezpečné události a kombinace pravděpodobností a následků, tzv. míry rizika,
• míra rizika se vyjadřuje obvykle jako individuální a společenské riziko

Čerpací zkouška je hydrodynamická zkouška, při které se podzemní voda odebírá čerpáním

Depresní kužel oblast, ve které se projevuje snížení hladiny vlivem odběru podzemní vody vznikající při čerpání podzemní vody z hydrogeologického objektu

Disperzivita schopnost pórového prostředí vyvolávat při pohybu tekutin kinematickou disperzi

Dosah deprese dosah ovlivnění přirozené ustálené hladiny vyvolané čerpáním z hydrogeologického objektu

Drenážní báze místo, k němuž dotékají podzemní vody z určitého zvodněného systému, kde mohou podzemní vody vystupovat na povrch nebo vtékat do povrchových toků

Efektivní pórovitost podíl pórového prostoru z celkového objemu horniny, ve kterém skutečně dochází k proudění tekutin

Extrapolace interpretace výsledků při popisu plošného a prostorového rozložení kontaminace, při které jsou údaje z měřených bodů použity i k odhadu rozsahu kontaminace mimo prostor ohraničený těmito body

Hloubka hladiny podzemní vody svislá vzdálenost hladiny podzemní vody od terénu

Horninové prostředí souhrn zemin (nejen půdy a zvětraliny, ale i antropogenní navážky), hornin, podzemní vody a půdního vzduchu v podloží zájmového území

Hydrogeologický izolátor vrstva nebo poloha v horninovém prostředí, přes kterou neprotéká za daných piezometrických podmínek podzemní voda do sousedního kolektoru

Hydrogeologický objekt zpravidla vrt nebo studna, která zasahuje do kolektoru podzemní vody a dá se využít ke sledování hladiny podzemní vody nebo k jejímu čerpání

Hydrogeologický poloizolátor hydrogeologický izolátor uložený v horninovém prostředí v takové pozici, že skrze něj protéká za daných piezometrických podmínek nezanedbatelně velký průtok podzemní vody do přiléhajícího kolektoru

Hydroizohypsa spojnice bodů se stejnou úrovní nadmořské výšky volné hladiny podzemní vody měřené ve stejném čase

Infiltrační oblast území v hydrogeologické struktuře, kde nastává pronikání povrchové vody ze zemského povrchu do horninového prostředí

Interpolace interpretace výsledků při popisu plošného a prostorového rozložení kontami¬nace, při které jsou prokládány hodnoty mezi dvěma a více měřenými body

Jímací území oblast, ve které je odčerpávána podzemní voda z hydrogeologických objektů

Kapilární třáseň prostor v horninovém prostředí bezprostředně nad saturovanou zónou, ve kterém je tzv. kapilární voda (tj. voda udržovaná kapilárními silami), jejíž tlak je nižší než atmosférický

Kolektor podzemní vody prostor v horninovém prostředí, ve kterém může docházet k akumulaci podzemní vody a vzniku zvodně

Koncepční model základní geologický a hydrogeologický pohled na znečištění v lokalitě, který uvažuje zejména vztahy kontaminantů a horninového prostředí v návaznosti na schopnost pohybu tohoto znečištění a na celkové využití území

Kontaminační mrak prostor v horninovém prostředí, kde jsou detekovatelné zvýšené výskyty cizorodých (nežádoucích) látek nad úroveň místního pozadí

Kontaminované území území, ve kterém jsou předpokládané, nebo již detekované zvýšené výskyty cizorodých (nežádoucích) látek

Mobilita znečištění schopnost cizorodé (nežádoucí) látky šířit se v některé ze složek horninového prostředí

Nálevová zkouška druh hydrodynamické zkoušky, při které se hydrogeologický objekt plní vodou za atmosférického tlaku

Napjatá zvodeň podzemní voda, jejíž hladina (svrchní omezení) je pod tlakem vyšším než tlak atmosférický

  Analýza rizik | Analýza rizik - průzkumné práce | Analýza rizik - hodnocení |Analýza rizik - kontakt